Stát řídit jako firmu a voliče využít jako své donátory

Předvolební hesla hnutí ANO: „bude líp“, „nejsme jako oni“, „nejsme politici“, „stát budeme řídit jako firmu“. A současné odpovědi: ANO bude líp, ale pouze pro  Agrofert, pro ostatní to platit nebude, budou pouze jeho donátory.

Funkce státu kontra funkce akciové společnosti

Hlavní funkce státu je naprosto odlišná od základní funkce obchodních společností (a.s., spol. s r.o. atd.). Základním cílem obchodních společností je vytvářet zisk. Mezi hlavní funkce státu je zajistit řádný výběr daní od obchodních společností a zajistit rovné podmínky pro všechny podnikatele.

Cílem Agrofertu je získat co největší podíl na zemědělském trhu, potravinářském a chemickém, obchodním i výrobním trhu. Cíl státu je zamezit monopolu!

Cílem Agrofertu je maximalizovat zisk po zdanění. Povinností státní správy je vybrat co nejvíce daní a zabránit daňovým únikům. Cíle státu a Agrofertu jsou v základním rozporu, jsou naprosto protichůdné. I přes uvedený základní rozpor se pan Babiš snaží (a zřejmě se mu to i daří) o stejné řízení Ministerstva financí i Agrofertu, i se stejným personálem! Koho zájmy upřednostňuje? Zájmy své nebo zájmy státu (všech těch co platí daně)? Zájmy obou hájit nelze!!!

Konkurenční výhoda v obchodním styku

Hájit zájmy Agrofertu a současně zájmy státu zcela objektivně nelze, přesto to koaličním politikům a voličům nevadí. Finančně a personálně propojená skupina Agrofertu tak získává stále větší konkurenční výhodu. Ministr Babiš, pod záštitou hesla „platit daně je normální“, zavádí elektronickou evidenci tržeb. Pro stát to žádné výhody nepřinese – provozní náklady státu budou vyšší než dovybrané daně. Přinese to však výhodu pro skupinu Agrofertu – ztíží tak podnikání celé konkurenční skupině – malým a středním podnikatelům a živnostníkům.

Jako ministr financí si zajistil i zcela zásadní konkurenční výhodu pro skupinu Agrofertu proti svým významným konkurentům. V ministerské funkci získává veškeré informace o svých konkurentech.

Kdo z FÚ půjde na kontrolu firmy, která je vlastněna nejvyšším nadřízeným? A ještě, kdyby tam měla najít nějaké pochybení...........

O dotacích na zelenou naftu toho bylo napsáno a řečeno mnoho.

Místo vzájemného napadání pánů Babiše a Kalouska by stálo za to zveřejnit pouhá dvě čísla: Kolik za rok 2013 a 2014 podniky vlastněné ministrem Babišem odvedly státu na daních a kolik získaly dotací státních či od EU.

Stát není obchodní partnerem Agrofertu

Andrej Babiš je úspěšný podnikatel. O tom není pravděpodobně žádných pochyb. Od samého začátku svého podnikání obchodoval i se státem vlastněnými nebo řízenými společnostmi. Politiky i úředníky, bývalé, ale i současné zná velice dobře a oni znají pana Babiše. Všichni navzájem vědí co na koho platí, znají vyjednávací podmínky. Málo kdy se mají čím překvapit.

Jedno je však nenormální, nemorální a snad i nebezpečné. Podnikatel Babiš zná vyjednávací podmínky i rozhodovací mechanismy svého obchodního partnera – státu. Stát však nemá srovnatelné informace o skupině Agrofert – ty má pan ministr Babiš.

Stát tak nesmí být obchodním partnerem pro společnosti vlastněné ministrem financí.

Zaměstnanec Agrofertu není totožný s plátcem daní v ČR

Panu ministrovi Babišovi k úplnému naplnění svého politického slibu chybí už udělat jenom ten poslední krok. Ze státních zaměstnanců, poslanců, zaměstnanců samosprávy, ze všech daňových poplatníků udělat své vlastní zaměstnance. A že se o to snaží, o tom již není žádných pochyb. Občas předseda hnutí ANO použije místo politických a obchodních argumentů nějakou tu složku s osobními informacemi o svých obchodních partnerech a nyní i poslancích. Analytický bezpečnostní tým v Agrofertu pracuje důsledně a pro svého předsedu má vždy připravené a řádně doložené patřičné „novinové ústřižky“. Poslední nápad, jak do politiky přinést další dobře fungující prvek ze skupiny Agrofertu minulý týden představil pan Faltýnek: V politice zavést psychotesty. Začalo by se v krajských volbách, kdy prvních deset kandidátů na každé kandidátce bude muset projít psychotesty. A psychotesty budou náročné, mají zajistit loajalitu budoucích zastupitelů a poslanců. Psychotesty budou trvat čtyři hodiny a po jeho absolvování ani nevíte jak se jmenujete. Takto shrnul pan Faltýnek své zkušenosti s plánovanými psychotesty.

Stále chci vědět, jak se jmenuji!!!!!

Nechci, aby stát byl obchodním partnerem Agrofertu. Nechci, aby zastupitelé, poslanci a zaměstnanci ministerstev byli loajální ke společnosti Agrofert a aby ani nevěděli, jak se jmenují. Chci zůstat normálním plátcem daní, jak určují daňové zákony, nechci se však stát zaměstnancem ani donátorem pana ministra, ani předsedy hnutí ANO, ani společnosti Agrofert. Chci stále vědět jak se jmenuji!!!!!!!

A jak zajistit loajalitu? Ke komu? Každý jedinec má právo si rozhodnout sám o své loajalitě, i o tom ke komu chce svou loajalitu definovat.

Před rokem 1989 byla loajalita často zaměňována za uvědomělost. Kdo nebyl uvědomělý, nebyl loajální a bylo třeba ho diskvalifikovat.

Nechtějme nahradit loajalitu za uvědomělost a vládu jedné strany za vládu jednoho nebo více oligarchů.